Výměna dosluhujících ochranných a ovládacích terminálů atypické rozvodny, nutnost zvýšit přesnost měření instalovaných senzorů a integrace digitálních řešení. To byly kromě dalších hlavní požadavky společnosti E.ON v projektu modernizace rozvodny R22 kV Bahňák.
Rozvodna R22 kV Bahňák v areálu firmy Toma Otrokovice, a.s. byla dostavěna v roce 1970. Venkovní část tvoří technologie rozvodny 110 kV s VVN/VN transformátory, ve vnitřní části je pak kromě společných provozů vnitřní rozvodna 22 kV zcela atypicky vybavená sensory měření. Právě tato konfigurace proměnila tento projekt v ojedinělou akci – ve společnosti E.ON nikde jinde sensory v rozvodně využity nejsou.
Výše zmíněná rozvodna prošla v roce 1999 rekonstrukcí, v jejímž rámci byl instalován GIS (plynem izolovaný) rozváděč 22 kV. Právě při této rekonstrukci byla nasazena technologie senzorů pro zpracování měření napětí a proudu. Po 20 letech provozu nastala potřeba vyměnit dožité ovládací a ochranné terminály rozváděče za moderní terminály s komunikačním protokolem IEC 61850. Hlavním problémem bylo nejen stáří ochran (ochrany je třeba po 15 letech měnit) ale i fakt, že moderní ochranné terminály bylo třeba připojit na stávající měřicí technologii. U senzorů proudu bylo třeba provést kalibraci a výpočet nových korekčních faktorů s cílem zvýšit přesnost naměřených hodnot na 1% a tím i spolehlivosti provozu rozvodny. U senzorů napětí byla situace složitější a cíl zvýšit přesnost měření znamenal doplnit pole měření, které bylo vybaveno konvenčními přístrojovými transformátory.
„Vhodné řešení jsme hledali více než dva roky a nalezli jsme ho po příchodu nových ochran REX 640,” uvedl Martin Fabián, vedoucí oddělení Správy ochran a automatik společnosti E.ON Distribuce, a.s. „Rozhodli jsme se také otestovat novou technologii, digitální sběrnici, která nám umožňovala provádět měření polí digitálně, a nechali jsme si od společnosti Hitachi Energy zpracovat nabídku.”
Díky využití digitální sběrnice pro měření napětí se podařilo dosáhnout požadované přesnosti měření při minimalizaci finančních nákladů, jelikož nebylo nutné senzory napětí nahradit ve všech polích. Pro zajištění spolehlivosti měřených hodnot bylo třeba vytvořit speciální topologii komunikační sítě. V tomto ohledu se obě strany musely vypořádat s návrhem náročného řešení a následnou realizací.
„E.ON se společně s námi vydal unikátní cestou tak, abychom zachovali stávající primární technologii a modernizovali pouze systém chránění a řízení. Jednak to pro zákazníka znamenalo výrazně nižší investici oproti kompletní rekonstrukci rozvodny a zároveň došlo k daleko menšímu provoznímu omezení během uvádění do provozu,“ dodal Jakub Schwarz, ředitel realizace Hitachi Energy.
Další kroky po podepsání smlouvy následovaly v nezvykle rychlém sledu. „Zatímco obvyklý proces zahrnuje zhruba roční přípravu projektu, výběr hlavního dodavatele, subdodavatele (v tomto případě společnost JaraS service, s.r.o.) a následně realizaci zakázky, v tomto případě jsme vše zvládli během pouhého půl roku.
„Projekt tohoto typu a rozsahu se samozřejmě nevyhnul ani nejrůznějším komplikacím, ať už technickým nebo organizačním. Mezi hlavní patřila situace a vývoj pandemie COVID-19, vyžadující obrovské nasazení všech zúčastněných stran. V této souvislosti velice oceňuji přístup pana Zdeňka Karlíka, projektového managera Hitachi Energy, který se velmi poctivě a aktivně snažil tyto komplikace vyřešit,“ uvedl pan Fabián.
Za společnost E.ON - Martin Fabián
Za společnost Hitachi Energy - Jakub Schwarz, Tomáš Nosek a Zdeněk Karlík
